středa 8. března 2017

Koncert Trombenik

V rámci zahajovacího koncertu Dní izraelské kultury uslyšíte koncert pražské klezmer kapely Trombenik, který se uskuteční dne 6.4.2017 od 20h v prostorách  Dividýlka Hotelu Hejtmanský dvůr ve Slaném. 

Pánové Trombeniku se nechali zmámit klezmerovou hudbou v roce 2001.
Každý z nich přišel z kapely provozující žánr zcela odlišný. Pod maskou Trombeniku se tak skrývá rocker, folklorista, středověký trubadůr, alternativní polykač střídajících se různých taktů, folkař, funkyman i ethnovlnař.

Jejich barevná hudební minulost určuje styl a směr, jímž kapela kráčí. Klezmerové melodie (písně židovských hudebníků z východní Evropy a z Ameriky) z 19. a 20. století jsou jim základem. A ty sytí hoši jazzem, balkánským duchem, cikánskou nespoutaností, latinskoamerickým rytmem, zastřešují ethnoklenbou a nabíjejí rockovou municí.

 Jako klezmeři stáli před posluchači v Praze, na Moravě i v zahraničí. Rozpínají se na velkých podiích festivalů a sálů, smršťují na menších klubových hudebních scénách. Stávají se bodem programů s vážnou hudbou a jindy zcela nevázaně vyhrávají do tance na svatbách a plesech. A konečně čas od času koketují s múzami na divadle.

Charakteristický zvuk kapele dodává pětice nástrojů: klarinet, housle, bendžo, kontrabas a bicí. Zpívá se v angličtině přistěhovalců z Evropy a v jidiš.


Vstupenky na koncert v ceně 50Kč můžete zakoupit online na https://www.kultura.slansko.cz/, na místě před koncertem či v pokladně městského kina, Masarykovo náměstí 159. Pokladna městského kina je otevřena denně, včetně sobot a nedělí od 16 do 20 hodin. Telefon: 312 522 608 (16-20 h). 




Přednáška a ochutnávka s Noamem Daromem

V rámci Dní izraelské kultury budete mít možnost vyslechnout přednášku o vývoji gastronomie a stravovacích návyků v Izraeli zakončenou ochutnávkou jídel od kuchaře a výtvarníka izraelského původu Noama Daroma, který nyní působí v restauraci Etnosvět v Praze. V průběhu přednášky budete moci ochutnat i izraelská vína od hlavního dovozce těchto vín do ČR firmy Terra Vinifera.



Akce proběhne dne 9.4. od 19h v přísálí Městského centra Grand, 1. patro. Vstupenky si můžete zakoupit online na adrese https://www.kultura.slansko.cz/ či v pokladně městského kina do 3.4.2017.

Můžete se těšit na menu sestavené z izraelských specialit. Přijďte s námi poznávat, co se skrývá za názvy jídel jako je hummus, mšawaše, mansaf a dezert knafeh... a jak chutná lilkový kaviár? 
mansaf


Abychom, tak říkajíc, nekupovali zajíce v pytli, zúčastnila jsem se přednášky s ochutnávkou Noama Daroma, kterou připravil pro pražský ULPAN, školu pořádající kurzy hebrejštiny, viz foto. Na této přednášce jsme měli možnost ochutnat tradiční falafel a hummus se zeleninovým salátem, zelím a olivami v pitta chlebu... Nemusím zdůrazňovat, že se jednalo o zajímavý kulinářský zážitek i tím, že jsme si jídlo sami skládali dohromady dle našich chutí.











I když jídlo působilo jednoduchým dojmem, musím říci, že lepší hummus jsem ještě neochutnala a celkově vše bylo výborné. Dá se tak pochopit, že se jedná o nejoblíbenější tzv. street food v Izraeli.


Eliška Waldmannová, odbor kultury MěÚ Slaný

Hvězda Davidova pod tíhou hvězdy rudé

Výstava „Hvězda pod tíhou hvězdy“, která bude k vidění na chodbě Knihovny Václava Štecha od 22.3. do 12.4., vznikla u příležitosti 25. výročí obnovení diplomatických vztahů mezi Československem a Izraelem. 

Expozice, kterou pořádá Královské město Slaný společně s Úřadem dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu SKPV, je zaměřena na československo - izraelské vztahy v období nesvobody z pohledu bezpečnostních složek státu.

"Složité období. Těmito slovy lze poněkud eufemisticky označit 50. léta 20. století v tehdejším Československu. Totéž platí i pro vývoj vztahů mezi Státem Izrael a tehdejší komunistickou republikou Čechoslováků mezi lety 1948 až 1989.   
Autory výstavy jsou pracovníci Útvaru pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu Služby kriminální policie a vyšetřování.   
Kurátorka Eva Michálková o výstavě říká:
„Tato výstava představuje jakýsi sebekritický národní pohled na vývoj vzájemných vztahů v minulosti. A to od momentů pozitivních, které představuje například pomoc Haganě, až po smutné okamžiky procesů 50. let a tuhé normalizace let 70., kdy to byly právě bezpečnostní složky, které se propůjčily ke špiclování našich židovských spoluobčanů.“   
Výstava mapuje proces uznání židovského státu Československem v roce 1948 i výcvik izraelských dobrovolníků z organizace Hagana.   
Kurátor Michael Nosek vyzdvihuje důležitou roli Československa při samotném vzniku Státu Izrael.
„Důležitým aspektem výstavy je uvědomit si tu významnou pomoc tehdejšího Československa vzniku Státu Izrael, a i to, že tu největší podporu vzniku dala malá Československá republika ze dvou směrů: z politického i hospodářské pomoci, co se týče zbraní.“  
Předmětem pozornosti kurátorů jsou i změny ve vzájemných vztazích v 50. letech, jejichž odrazem jsou nechvalně známé politické procesy.
„Na výstavě je možné vidět i některé materiály, které nebyly doposud publikovány a vystavovány, například Stalinův dopis Gottwaldovi ohledně procesu v 50. letech, který je zajímavý tím, že Stalinovo stanovisko nebylo nijak vyhraněné vůči odsouzeným, ba právě naopak. Pak důležité materiály, kde jsou přesně vidět počty zbraní, nábojů a všech vojenských záležitostí.“  
Pozdější období 60. a 70. let reprezentuje výstava archivními materiály tzv. akce Pavouk. Ta měla zmapovat aktivity osob židovského původu na území tehdejšího Československa. Jejím cílem bylo sledování až dvaceti tisíc československých občanů orgány Státní bezpečnosti mezi roky 1971 až 1988.
Příběh vztahu Československa a Izraele završuje na výstavě rok 1990, kdy mezi sebou obě země obnovily diplomatické vztahy a tehdejší prezident Václav Havel navštívil Izrael."

(Autor:  Ondřej Čihák, převzato z Český rozhlas, pořad Šalom alejchem

pátek 3. března 2017

Svátek Pesach a víno

Svátek Pesach, nebo také Svátek nekvašených chlebů, kdy si Židé připomínají vysvobození z egyptského otroctví, trvá od 15. do 22. dne měsíce Nisanu židovského kalendáře. V občanském kalendáři v Česku letos připadá Pesach na 11. až 17. (18.) dubna, předvečer Pesachu pak na 10. dubna. Etymologie jména tohoto důležitého svátku není jasná, dost možná souvisí s desátou egyptskou ranou, tedy pobitím prvorozených. Slovo „pasach“ v Exodu zřejmě označuje situaci, kdy Bůh „překročil“ označené domy Hebrejců a ušetřil jejich prvorozené.


Izraelci tehdy opouštěli Egypt narychlo a nemohli čekat, až jim vykyne těsto na přípravu tradičních chlebových placek. Na cestu si tedy stihli připravit jen nekvašené moučné placky rozdělané ve vodě, macesy. Na památku Exodu se během oslav Pesachu nejí kvašené potraviny (chamec) z pěti základních druhů obilí a nepijí nápoje z obilovin připravené, kupříkladu pivo. Chamec se během svátku nemá doma ani vyskytovat, tradiční rodiny se tedy v předvečer Pesachu při velkém úklidu kvašených věcí zbavují.


K sederové pesachové večeři patří zroa, kost se zbytky masa, která má připomínat obětního beránka. Také vařené vejce, smuteční jídlo odkazující na zničení Chrámu. Hořké byliny na talíři připomínají těžké egyptské otroctví. Charoset, sladká hmota z datlí, ořechů, jablek, skořice a červeného vína pak napodobuje maltu a v Egyptě prolitou krev. Také zelenina odkazuje k otroctví a práci s půdou. Konečně miska slané vody symbolizuje slzy a vody Rákosového (Rudého) moře. První dva a poslední dva dny svátku Pesach lidé nepracují.

I když je víno rovněž produktem fermentace, zákaz požívání kvašených produktů se ho netýká. Pije se víno vhodné pro Pesach, což znamená, že se na jeho výrobu dbalo velmi přísně. Dnes je prakticky veškeré izraelské košer víno zároveň vhodné pro Pesach. Během hostiny, pesachového sederu, se pijí hned čtyři sklenice vína. Připomínají čtyři výrazy pro osvobození z otroctví – vyvedl jsem vás; zachránil ze služby; vykoupil; vzal si vás za národ. Pro počet čtyř sklenic existují i další vysvětlení. Na stole by také neměla chybět prázdná sklenice pro proroka Eliáše, kdyby se náhodou objevil.

Užijte si košer a šťastný Pesach!



Slovníček pojmů

Košer (kosher, kašr)
Obecně znamená "vhodné" jídlo či nápoje, připravené v souladu se židovskými předpisy. Při výrobě vína lze používat jen produkty certifikované rabinátem, nesmí být použity vedlejší živočišné produkty (želatina, kasein, vyzí klih). Na praktické přípravě košer vína se mohou během celého procesu výroby od vylisování hroznů až po otevření a rozlévání podílet jen zbožní židovští muži. Pokud s vínem manipuluje někdo jiný, přestane být víno ve smyslu náboženských předpisů košer – to v případě, že jde o víno nepasterizované (lo mevušal, not mevushal). Tato pravidla jsou univerzální, v Izraeli pak musí vinaři navíc dodržovat ještě další, která byla ustanovena už v biblických dobách. Jde o orla, šmita, kilaj hakerem a terumot ve máserot.

Košer pro pesach (kosher for passover)
Označení pro košer víno vhodné i pro použití během oslav židovského svátku pesach. Nepřišlo do styku s obilím, chlebem nebo produkty vyrobenými z kynutého těsta. Na jeho přípravu se dbá velmi přísně, přísněji snad už jen na kategorii "kosher le mehadrin". Vína vhodná pro pesach mohou být jak nepasterizovaná, tak pasterizovaná. Vzhledem k tomu, že je dnes výroba vína prováděna ve vinařstvích pod přísnou náboženskou kontrolou a oddělena od výroby potravin, je už většina košer vín rovnou certifikována jako košer pro pesach a ve větších vinařstvích i jako košer mehadrin.

Orla (orlah)
Jedním z předpokladů výroby košer vína ve Svaté zemi je, že první tři roky od výsadby révy se její hrozny nesmějí k produkci vína používat. Z toho důvodu jsou odstraňována poupata, aby se zamezilo tvorbě hroznů. Víno se vyrábí až od čtvrtého roku. V Evropě má tento postup určitou obdobu v tzv. panenské sklizni.

Šmita (shmittah)
Předpis, podle kterého by měla být pole i vinice každý sedmý (šabatový) rok židovského kalendáře (naposledy rok 5775, 2015) ponechána ladem a odpočívat. Pro moderní izraelské košer vinaře je tento předpis problematický a pravidlo bývá obcházeno (heter mechira). Vinici lze například pronajmout symbolicky lidem z nežidovské komunity. Že je víno vyrobeno v šabatovém roce musí být uvedeno na etiketě a kašrut autority nejortodoxnějších směrů neudělí vínu z takové sklizně povolení ke konzumaci pro své věřící.

Terumot a máserot (terumot ve ma'aserot)
Symbolický obřad, při kterém se 1% vína vyrobeného ve vinařství vylévá. Jde o památku na desátek, který byl kdysi vinaři placen Chrámu. Tyto dva zákony spolu s předpisem "šmita" mají symbolizovat převahu spirituality nad materialismem.

Kilaj hakerem (kilai ha-kerem)
Zákaz míšení druhů. V Izraeli je zakázáno pěstování zeleniny, obilovin a luštěnin mezi révou, pokud má být réva používána k výrobě košer vína.

Mevušal (mevushal)
Pasterizované košer víno. Jeho výroba před pasterizací nijak nevybočuje ze základních předpisů. Otevřít a rozlévat jej ovšem mohou i lidé, kteří nejsou praktikující Židé, aniž by tím přestalo být z náboženského hlediska košer. V dobách Chrámu bylo víno jednou z obětin na oltáři. Židé svůj produkt střežili, aby jej příslušníci jiných náboženství neužívali jako oběť i pro své bohy, což by v očích Židů bylo modlářství. "Vařené víno" naproti tomu nesmělo být dáváno na oltář a tak nebylo ani zahrnuto do zákazu manipulace ze strany nežidovských obyvatel.

Kiduš (kiddush, víno pro kiduš)
Sladká košer vína, Židy jsou používána především o některých židovských svátcích a obřadech (kiduš – páteční požehnání nad vínem). Tato vína trochu kazí pověst ostatním košer vínům, protože jsou s nimi ztotožňována. Byla u nich vždy podstatnější nízká cena a náboženská certifikace než kvalita. Přestože se jejich kvalita postupem času mimořádně zlepšila, jejich produkce v Izraeli klesá – zbožné rodiny dnes raději kupují dětem košer hroznový džus a pro sebe sušší stolní víno. Ve světě ale dnes izraelský kiduš nabízí milovníkům sladkých vín kvalitu za velmi přijatelnou cenu.

Závěrečná poznámka: v židovském světě jsou košer vína nutností. Není žádný technický důvod, proč by měla být košer vína podřadnější než ta, která košer nejsou. Naopak vysoký hygienický standard i používání vybraných přípravků slibuje zejména v podmínkách Izraele produkci mimořádně kvalitních vín. Pokud není použit k čiření vaječný bílek, jsou košer vína rovněž vegetariánská a veganská. Pro zbožné Židy představují izraelská košer vína největší a nejkvalitnější škálu košer vín na světě, pro zbytek světa představuje izraelská vinařská produkce mimořádnou a oceňovanou vysokou kvalitu z východního Středomoří a je druhořadé, zda jsou vína košer či nikoliv. Konečně ne všechna izraelská vinařství mají košer certifikát.


pondělí 27. února 2017

Dny izraelské kultury ve Slaném

Dny izraelské kultury ve Slaném se budou konat od 6. do 13. dubna. Kromě toho budou některé aktivity realizovány i  mimo tento úzký rámec, abychom se mohli s kulturou státu Izrael, ale i biblické Svaté země a  Palestiny seznamovat během delšího období, než jen jednoho týdne.


Proto slánské kino nabídlo již 9. února film Koudelka fotografuje Svatou zemi.
Následně  V. ročník vzdělávacího cyklu  Regio Slanensis umožní nejprve 7. března navštívit přednášku Mgr. Milana Hese, Ph.D. „A brány se otevřely – Osvobození 1945: Dachau – Osvětim  – Terezín“. Následně 9. března zaujme přednáška Pomoc Československa při budování izraelského letectva 1948—1950 osvědčeného odborníka Michal Plavce, kurátora letecké sbírky Národního technického muzea.

Slánská akademie volného času bude mít na  programu v sobotu 8. dubna téma Židovská svatá Písma v  křesťanské Bibli, kterým návštěvníky provede doc. ThLic. Josef Hřebík, Th.D., S.S.L., z katedry biblických věd Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (tato akce bude přímou součástí Dnů izraelské kultury).
Galerie na schodech slánského městského úřadu nabídne od začátku dubna na několik měsíců rovněž fotografie Izraele.
Knihovna Václava Štecha mezi 2. srpnem a 6. září umožní návštěvníkům zhlédnout výstavu Fotografický zápisník na cestách Orientem – Cesty českých fotoamatérů Blízkým východem (1920—1938). Fotografie pocházejí převážně z  Archivu Národního muzea, výstava samotná je připravena za spolupráce FAMU a Národního muzea.
Možností, jak dále navázat na dubnové Dny izraelské kultury ve Slaném, je samozřejmě více. I proto děkuji za všechny nápady, které mně někteří spoluobčané zaslali.

„Ochutnávka“ izraelské historie a  kultury nemůže obsáhnout vše, co by bylo zajímavé. Věřím však i  přesto, že nabízený program i  další doprovodné akce si najdou své publikum a jejich návštěva určitě obohatí všechny zájemce.

Pavel Bartoníček, uvolněný člen rady města

Dny národních kultur ve Slaném

Jednou z  pravidelných kulturních akcí, která byla slánskou veřejností velmi kladně hodnocena, bývaly dny národních kultur, při kterých se nám představovala kultura a  historie jednotlivých evropských i mimoevropských států.

Prvními byly Dny japonské kultury ve Slaném (1.—20.  dubna  2002). Poté následovaly Dny norské kultury (31.  března—5. dubna  2003), Dny slovenské kultury (1.—9.  dubna  2004), Dny německé kultury (2.—9.  dubna  2005), Dny vietnamské kultury (24.—28.  dubna  2006), Dny rakouské kultury (23.—28. dubna 2007), Dny turecké kultury (26.—30. května 2008), Dny tibetské kultury (30.  března—3.  dubna  2009), Dny polské kultury (19.—24.  dubna  2010) a  Dny francouzské kultury ve Slaném (8.—13.  října 2012).

Při některých akcích byly využívány též vztahy Slaného s  našimi partnerskými či spřátelenými městy, jindy byla základem spolupráce s podniky ve Slaném, vlastněnými zahraničními investory. Od roku 2012 se však tradice přerušila. Považuji to za nešťastné a rád bych tuto tradici obnovil. V roce 2016 byly navázány přátelské vztahy s představiteli velvyslanectví státu Izrael a při setkání se zástupcem velvyslance panem Eranem S. Yunanem jsme ve Slaném a poté i na pražské ambasádě hovořili o možnosti představit slánské veřejnosti izraelskou a  židovskou kulturu. V rozpočtu města pro rok 2017 byly odborem kultury vyčleněny finanční prostředky, které zastupitelstvo schválilo, a  tak již nic představení izraelské kultury v našem městě nebrání. Dny izraelské kultury ve Slaném se budou konat v první polovině dubna.


Každá země má svoji neopakovatelnou a  velmi zajímavou historii a  kulturu. Těším se, až se nám nabídne „ochutnávka“ té izraelské a  věřím, že bude nejen důstojným, ale i  vítaným znovuobnovením dnů národních kultur ve Slaném.

Pavel Bartoníček, uvolněný člen rady města