čtvrtek 30. března 2017

Izraelské menu v restauraci Staré Slaný

V rámci Dní izraelské kultury můžete ochutnat i speciální izraelské menu u partnera akce Gurmán restaurant Staré Slaný v termínu od 6. do 17.4. 2017

 



středa 29. března 2017

Degustace izraelských vín s přednáškou s Robinem Böhnischem

Do pondělí 3. dubna si můžete zakoupit vstup na degustaci izraelských vín od hlavního dovozce těchto vín do ČR firmy Terra Vinifera. Vstupenky si můžete zakoupit online na adrese https://www.kultura.slansko.cz/ či v pokladně městského kina.

V rámci degustace proběhne promítání o Izraeli od severu na jih se zastávkami v jednotlivých vinařských oblastech a vinařstvích s ochutnávkou tamních vín. 
Samotná akce se uskuteční v pátek 7. dubna v prostorách Dividýlka Hotelu Hejtmanský dvůr na Masarykově náměstí ve Slaném a bude doplněna drobným občerstvením od Hotelu Hejtmanský dvůr. 


A jaké jsou vinařské oblasti v Izraeli?

Největšími vinařskými oblastmi v Izraeli byly ještě před několika lety Samaří a Samson. Svůj význam si především díky existenci některých zajímavých projektů zachovávají i v současnosti, rozlohou vinic a produkcí hroznů je ale v poslední době předčila Galilea. Svůj návrat mezi vinařské regiony zažívá po několika tisících letech také poušť Negev. Iniciativa k využívání nových či staronových lokalit pro vinařský průmysl vychází zpravidla od jednotlivých výrobců. V Izraeli existuje pět vinařských regionů - Galilea, Samaří, Samson, Judské kopce a poušť Negev. Ty byly vymezeny v 60. letech 20. století ještě před ohromným kvantitativním a především kvalitativním posunem izraelského vinařství. Tyto oblasti jsou pro potřeby zeměpisného označování vína respektovány příslušnými autoritami EU, USA atd. Jednotlivé oblasti dělí Izraelci už především pro svou potřebu na menší podoblasti.

Galilea
Horní Galilea, Dolní Galilea, Golanské výšiny

Tento region zahrnuje sever Izraele a Golanské výšiny. Pro zajímavost se sluší dodat, že historická Galilea pokračuje směrem do jižního Libanonu, kde také leží pravá Kána, kde měl Ježíš proměnit vodu na víno. Většina vinařství využívá hroznů z Galileje pro svá přední vína (First Label, Flag Ship) a tzv. rezervy. Oblast se během relativně krátké doby stala kvalitativně předním vinařským regionem Izraele. Galileu charakterizují vysoké polohy a specifické půdní a klimatické poměry. Na Golanských výšinách dominuje podklad sopečného původu, v Horní Galileji je mnohde půda vápenitá a štěrkovitá. Území má ve srovnání se zbytkem Izraele více vláhy a v zimě i sněhové srážky.

Samaří
Pohoří Carmel, Samařské kopce, Šaronská planina

Region představuje co do vinařského průmyslu cenné dědictví po iniciativách barona Edmonda de Rothschild. Charakterizuje jej horské pásmo Carmel a blízkost středomořského pobřeží. Hlavní koncentrace vinic a některých vinařských podniků je v okolí města Zichron Jaakov, které je jedním ze sídel podniku Carmel a kterému se přezdívá hlavní město izraelského vinařství. Jeho historické centrum připomíná městečka v Bordeaux. Dalším centrem je Binyamina, kde sídlí rovněž stejnojmenný vinařský podnik. Půdy v oblasti jsou středně těžké, klima typicky středomořské, tedy s teplými léty a relativně vlhkými zimami.

Samson
Centrální pobřežní planina, Judská nížina, Judské podhůří

Region pojmenovaný po biblickém hrdinovi tvoří především pobřežní plošina Dan a Judská nížina se zaoblenými kopečky. Mnoho vinic vinařství Carmel a Barkan leží právě v tomto regionu, Carmel má v Rishon le Zion rovněž svůj hlavní závod. V Ramle původně sídlilo vinařství Segal. Půdy jsou poblíž moře písčité, vyskytuje se tu i železito vápenitá terra rosa. Dále k horám je podloží vápencové a kamenité, ale také jílovité a hlinité. I tato oblast je dědictvím po baronu Edmondu de Rothschildovi. Klima je středomořské, v létě velmi horké, zimy jsou mírné.

Judské kopce
Jeruzalém, Guš Ecijón, Jatirský les

Zatím relativně málo rozvinutý vinařský region, rozkládající se v okolí Jeruzaléma. Vinice rostou v úzkých údolích nebo na malých terasách. Jsou vysázeny západně  od Jeruzaléma a přes hory se táhnou k Jatirskému lesu na severní hranici pouště Negev. Půdy jsou tu mělké, kamenité a vysychavé. Dny jsou velmi horké, noci na kopích chladné, nejvyšší polohy v zimě zažívají sněhovou pokrývku. Klima přechází ze suchého ke středomořskému.

Negev
Ramat Arad, Negevská vysočina

V biblických dobách byl Negev populární oblastí pro pěstování vína. Dnes se nové vinice vysazují především na kopcích sverovýchodního s středního Negevu. Výsadby v tomto vyprahlém regionu jsou zprvu závislé na závlahových systémech. Tratě jsou položeny i 600 m n.m., kde jsou výrazné rozdíly mezi teplotami ve dne a v noci. První z větších vinařství, které realizovalo výsadby v Negevu, byl Carmel. Tishbi má vinice ve Sde Boker, Barkan v kráteru Mitzpe Ramon. Půdy jsou v Negevu písčité až sprašovité, klima suché a horké. Sucho a nízká vlhkost jsou prevencí proti šíření chorob.




       

IZRAEL: Svatá země v obležení - cestovatelská přednáška Jiřího Kaláta

Na přednášku Jiřího Kaláta - Palestina: Země nezemě (středa 12.4. 11, 45h Aula gymnázia ve Slaném) naváže v 17 h přednáška Izrael: Svatá země v obležení v Malé galerii Vlastivědného muzea ve Slaném. 

Velký Pátek v Jeruzalémě

Izraelská osada Har Homa u Jeruzaléma
"Po několika cestách do různých koutů naší planety jsem se ocitl na Blízkém východě, přesněji ve státě Izrael. Za mnou byla léta studia, desítky přečtených knih a článků i zhlédnutí mnoha dokumentů.  
Negevská poušť
Můj mozek předpokládal, že je připraven na to, co mělo přijít. Nebyl a tak to vlastně začalo. Rána za ranou a překvapení za překvapením mě provázely po celou dobu mého putování i žití ve Svaté zemi. Byl to Izrael (no a vlastně také trochu Palestina, ale o tom je jiné povídání), který mě uchvátil se všemi jeho klady i zápory, hříšnostmi a svátostmi. Dvanáct měsíců nabytých tenzí, konflikty i cestováním. Strach a úžas vyvolávající situace, hluboké cesty do tradic a historie země, jež je považována za jednu z nejvíce konfliktních zón této planety.  
Pobřeží Středozemního moře u ruin antického města Cesarea
V těchto rozepřích nejde pouze o dvojstranný konflikt mezi Izraelci a Palestinci, ale i o vnitřní rozkol mezi křesťany, židy, mezi ortodoxními i ultra ortodoxními zastánci stejných i různých náboženství. Sílí zde boj o ženská práva, emancipaci i rovnost. Nalezneme zde mnoho štěpných linií, okolo kterých probíhá napětí. Někdy bylo poznávání o průšvih, někde bylo nutné trochu vynalézavosti, ale vždy výsledek stál zato. Během přednášky seznamuji posluchače s drobnými výseky a příběhy této krásné země. Pár střípků, které pozvednou míru zvědavosti a do popředí postrčí touhu tuto zemi vidět." 
 Jiří Kalát

Více informací a fotografií naleznete na http://jiri-kalat.cz/?p=12.


Ultraortodoxní čtvrť Mea Šearim v Jeruzalémě

PALESTINA: Země nezemě - Cestovatelská přednáška Jiřího Kaláta

Cestovatelskou přednášku Jiřího Kaláta můžete navštívit ve středu 12. dubna od 11,45 hodin v aule Gymnázia V. B. Třebízského ve Slaném. A o čem přednáška bude? 

"Existuje Palestin i Palestina, i když pro některé lidi neexistuje vůbec žádná a jedná se pouze o Judeu a Samaří. 
Judská poušť
Pouštní klášter Mar Saba
Už jen samotný název je vlastně problém. Vymezení toho, co se vlastně rozkládá na území, které my většinou známe pod označením západní břeh Jordánu a Gaza, je zmatené a v mnoha případech značně nestabilní. Jak žijí lidé na místech, kde prakticky neustále doutnající i vybuchující konflikt na sebe dennodenně upozorňuje? Jedni několik desítek let přežívají pod okupací, druzí se nyní nacházejí pod správou organizace, jenž mnozí zvou teroristickou.
Oslavy změny palestinského statusu v OSN na podzim roku 2011 v Ramalláhu

Cestování po Palestině mnohdy vzbuzuje značné kontroverze. Jedni tvrdí, že jde o nebezpečný a hazardní „sport.“ Jiní zase povídají, že nikoliv. Já říkám, že vše záleží na tom, jak se vyspí vrcholní politici a co řeknou ráno v televizi nebo rádiu. Možná je zde znát drobná nadsázka, ale ve své podstatě to tak funguje. Pravděpodobnost demonstrace či střetu s armádou (ty mohou turistu ohrozit asi nejvíce, zvláště pokud se nelézá ve špatný čas na nesprávném místě) se u Palestinců mnohdy odvíjí od toho, co vidí v televizi, či čtou na internetu. Jedním ze základních pravidel, je tak pečlivé pozorování místních médií. Žádný strach, mnoho novin i zpravodajství vychází v angličtině. Pravidel je více a i o nich je má přednáška.

Hebron je krásné, i když rozdělené, město, o němž se píše již v Bibli

„Jednotýdenní turisté“ přijedou do Izraele a samozřejmě zavítají i do Palestiny (což mnozí ani nezaregistrují). Bohužel uvidí pouze její turistický odraz, fata morgánu prosperity a bohatství.

Většinou se návštěvníci zastaví ve městech, jakými jsou Jericho (pohybují se jen po archeologickém parku), Betlém (kouknout do kostela, na bazar, ke zdi na obrázky a zase rychle pryč), anebo možná i Ramalláh (i když sem vyrážejí jen ti nejodvážnější). V klimatizovaném autobusu s průvodcem za krkem pak projíždějí, bez otravování izraelské armády i osadníků, okupovanými územími a nic nevidí. Nezdá se jim nic divné, zvláštní či nestandardní. Sledují jen to, co chtějí. Tu druhou Palestinu, kde lidé čelí každodennímu napadání od izraelských vojáků i osadníků, které zase napadají místní Arabové, vidět nemohou. Je schovaná v uprchlických táborech a za vysokou zdí oddělující Izrael a Palestinská území.

Izraelské vojenské hlídky v ulicích Hebronu
Politika k cestování bohužel patří. V této „zemi“ je přítomná na každém kroku a v každém nádechu. I proto a zvláště v místním kontextu se i o ní v přednášce, byť jen spíše dotykově, zmíním. Nebudu říkat, kdo má právo a kdo nemá. Budu jen vyprávět příběhy a věren radě, jež jsem dostal od kamaráda novináře (řekl mi „Všichni tady lžou!") budu spíše otázky vyvolávat, než na ně odpovídat."
Jiří Kalát

Více informací a fotografií naleznete na http://jiri-kalat.cz/?p=6.


Krav Maga a Kapap - ukázková hodina s přednáškou

V rámci Dní izraelské kultury se můžeme těšit i na ukázkovou hodinu bojových umění z Izraele, která proběhne v pondělí 10. dubna od 19,30h v tělocvičně 3. ZŠ Rabasova ve Slaném. 

A co je Krav Maga a KAPAP?

Krav Maga a KAPAP jsou 2 systémy reálného boje a oba pocházejí z Izraele. Vznikly v 50. letech 20. století a každý systém má jiného zakladatele. Krav Maga byla založena Imi Lichtenfeldem a KAPAP Havivem Galiskem. Oba systémy se pak zabývají bojem beze zbraně, obranou proti zbraním a k výcviku patří samozřejmě i střelba.

Krav Maga (hebrejsky: boj zblízka) byla založena Imi Lichtenfeldem (1910-1998), slovenským Židem a sportovcem, který  díky své  velmi  dobré  kondici a  znalostem  bojových  umění cvičil nově formovanou IDF v letech (1948-1968). I po odchodu z armády se Imi věnoval rozvoji  svého systému sebeobrany pro civilní použití. V  roce  1981 založil  společně s  Eyalem  Yanilovem nejznámější organizaci propagujicí Krav Maga po světě – IKMF.

KAPAP (Krav Panim el Panim, hebrejsky: boj v tváří v tvář) byl založen Havivem Galiskem (1930-2005), jehož prvorozeným  synem  je   Moshe Galisko, současný představitel IKA (International KAPAP Association), tedy asociace, pod jejíž záštitou cvičíme.  Haviv žil v  Palestině  a bojoval za nezávislost Izraele v  rámci  jednotek  Palmach.  Poté, díky  svým  bojovým zkušenostem, učil IDF především v sebeobraně proti střelným zbraním a práci se střenou zbraní.

Přijďte se podívat a vyzkoušet tento způsob sebeobrany na vlastní kůži.  Zajímavý článek o historii Izraele a jeho obranných složkách a další informace naleznete na stránkách organizace na https://www.kravmaga-kapap.cz/kapap/historie-izraele

čtvrtek 23. března 2017

Josef Hřebík - Židovská svatá Písma v křesťanské Bibli

V sobotu 8.4. navštivte přednášku v rámci Slánské akademie volného času v bývalém hotelu Grand ve Slaném, salónek ve 2. patře.


Doc.  ThLic. Josef Hřebík, Th.D. S S L (* 29. 3. 1956, Kladno) působí na katedře biblických věd Katolické teologické fakulty UK v Praze, kde již v roce 2000 obhájil disertační práci Lest cestou k požehnání?, která byla v témže roce oceněna nejvyšším stupněm Bolzanovy ceny UK. V roce 2001 měl semestrální stáž v Centro delle religiose v italském Trentu a od roku 2001 je členem Catholic Biblical Association of America a korespondentem Old Testament Abstracts. V roce 2004 byl publikován Papežské biblické komise Židovský národ a jeho svatá Písma v křesťanské Bibli, jehož překlad pořídil právě Josef Hřebík, a to společně s dalším biblistou Jaroslavem Brožem. Dokument uvádí ve stručném přehledu klíčová témata biblické teologie, objasňuje stanoviska křesťanské exegeze Starého zákona vzhledem ke stanoviskům židovským a postoj novozákonních autorů k biblickým Židům.

Josef Hřebík je autorem celé řady statí zabývající se Starým i Novým zákonem a překladatelem starozákonních i současných textů. Podílí se na realizaci projektu revize a dokončení překladu Starého zákona započatého Václavem Bognerem. Na tomto týmovém projektu se podílí kolektiv současných českých katolických biblistů (roku 2006 vyšel 1. svazek – Pentateuch). Jde o překlad opatřený obšírnými výkladovými poznámkami, který je reprezentativním dílem současné české katolické biblistiky. Přednáška proběhne v rámci programu Slánské akademie volného času

středa 8. března 2017

Koncert Trombenik

V rámci zahajovacího koncertu Dní izraelské kultury uslyšíte koncert pražské klezmer kapely Trombenik, který se uskuteční dne 6.4.2017 od 20h v prostorách  Dividýlka Hotelu Hejtmanský dvůr ve Slaném. 

Pánové Trombeniku se nechali zmámit klezmerovou hudbou v roce 2001.
Každý z nich přišel z kapely provozující žánr zcela odlišný. Pod maskou Trombeniku se tak skrývá rocker, folklorista, středověký trubadůr, alternativní polykač střídajících se různých taktů, folkař, funkyman i ethnovlnař.

Jejich barevná hudební minulost určuje styl a směr, jímž kapela kráčí. Klezmerové melodie (písně židovských hudebníků z východní Evropy a z Ameriky) z 19. a 20. století jsou jim základem. A ty sytí hoši jazzem, balkánským duchem, cikánskou nespoutaností, latinskoamerickým rytmem, zastřešují ethnoklenbou a nabíjejí rockovou municí.

 Jako klezmeři stáli před posluchači v Praze, na Moravě i v zahraničí. Rozpínají se na velkých podiích festivalů a sálů, smršťují na menších klubových hudebních scénách. Stávají se bodem programů s vážnou hudbou a jindy zcela nevázaně vyhrávají do tance na svatbách a plesech. A konečně čas od času koketují s múzami na divadle.

Charakteristický zvuk kapele dodává pětice nástrojů: klarinet, housle, bendžo, kontrabas a bicí. Zpívá se v angličtině přistěhovalců z Evropy a v jidiš.


Vstupenky na koncert v ceně 50Kč můžete zakoupit online na https://www.kultura.slansko.cz/, na místě před koncertem či v pokladně městského kina, Masarykovo náměstí 159. Pokladna městského kina je otevřena denně, včetně sobot a nedělí od 16 do 20 hodin. Telefon: 312 522 608 (16-20 h). 




Přednáška a ochutnávka s Noamem Daromem

V rámci Dní izraelské kultury budete mít možnost vyslechnout přednášku o vývoji gastronomie a stravovacích návyků v Izraeli zakončenou ochutnávkou jídel od kuchaře a výtvarníka izraelského původu Noama Daroma, který nyní působí v restauraci Etnosvět v Praze. V průběhu přednášky budete moci ochutnat i izraelská vína od hlavního dovozce těchto vín do ČR firmy Terra Vinifera.



Akce proběhne dne 9.4. od 19h v přísálí Městského centra Grand, 1. patro. Vstupenky si můžete zakoupit online na adrese https://www.kultura.slansko.cz/ či v pokladně městského kina do 3.4.2017.

Můžete se těšit na menu sestavené z izraelských specialit. Přijďte s námi poznávat, co se skrývá za názvy jídel jako je hummus, mšawaše, mansaf a dezert knafeh... a jak chutná lilkový kaviár? 
mansaf


Abychom, tak říkajíc, nekupovali zajíce v pytli, zúčastnila jsem se přednášky s ochutnávkou Noama Daroma, kterou připravil pro pražský ULPAN, školu pořádající kurzy hebrejštiny, viz foto. Na této přednášce jsme měli možnost ochutnat tradiční falafel a hummus se zeleninovým salátem, zelím a olivami v pitta chlebu... Nemusím zdůrazňovat, že se jednalo o zajímavý kulinářský zážitek i tím, že jsme si jídlo sami skládali dohromady dle našich chutí.











I když jídlo působilo jednoduchým dojmem, musím říci, že lepší hummus jsem ještě neochutnala a celkově vše bylo výborné. Dá se tak pochopit, že se jedná o nejoblíbenější tzv. street food v Izraeli.


Eliška Waldmannová, odbor kultury MěÚ Slaný

Hvězda Davidova pod tíhou hvězdy rudé

Výstava „Hvězda pod tíhou hvězdy“, která bude k vidění na chodbě Knihovny Václava Štecha od 22.3. do 12.4., vznikla u příležitosti 25. výročí obnovení diplomatických vztahů mezi Československem a Izraelem. 

Expozice, kterou pořádá Královské město Slaný společně s Úřadem dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu SKPV, je zaměřena na československo - izraelské vztahy v období nesvobody z pohledu bezpečnostních složek státu.

"Složité období. Těmito slovy lze poněkud eufemisticky označit 50. léta 20. století v tehdejším Československu. Totéž platí i pro vývoj vztahů mezi Státem Izrael a tehdejší komunistickou republikou Čechoslováků mezi lety 1948 až 1989.   
Autory výstavy jsou pracovníci Útvaru pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu Služby kriminální policie a vyšetřování.   
Kurátorka Eva Michálková o výstavě říká:
„Tato výstava představuje jakýsi sebekritický národní pohled na vývoj vzájemných vztahů v minulosti. A to od momentů pozitivních, které představuje například pomoc Haganě, až po smutné okamžiky procesů 50. let a tuhé normalizace let 70., kdy to byly právě bezpečnostní složky, které se propůjčily ke špiclování našich židovských spoluobčanů.“   
Výstava mapuje proces uznání židovského státu Československem v roce 1948 i výcvik izraelských dobrovolníků z organizace Hagana.   
Kurátor Michael Nosek vyzdvihuje důležitou roli Československa při samotném vzniku Státu Izrael.
„Důležitým aspektem výstavy je uvědomit si tu významnou pomoc tehdejšího Československa vzniku Státu Izrael, a i to, že tu největší podporu vzniku dala malá Československá republika ze dvou směrů: z politického i hospodářské pomoci, co se týče zbraní.“  
Předmětem pozornosti kurátorů jsou i změny ve vzájemných vztazích v 50. letech, jejichž odrazem jsou nechvalně známé politické procesy.
„Na výstavě je možné vidět i některé materiály, které nebyly doposud publikovány a vystavovány, například Stalinův dopis Gottwaldovi ohledně procesu v 50. letech, který je zajímavý tím, že Stalinovo stanovisko nebylo nijak vyhraněné vůči odsouzeným, ba právě naopak. Pak důležité materiály, kde jsou přesně vidět počty zbraní, nábojů a všech vojenských záležitostí.“  
Pozdější období 60. a 70. let reprezentuje výstava archivními materiály tzv. akce Pavouk. Ta měla zmapovat aktivity osob židovského původu na území tehdejšího Československa. Jejím cílem bylo sledování až dvaceti tisíc československých občanů orgány Státní bezpečnosti mezi roky 1971 až 1988.
Příběh vztahu Československa a Izraele završuje na výstavě rok 1990, kdy mezi sebou obě země obnovily diplomatické vztahy a tehdejší prezident Václav Havel navštívil Izrael."

(Autor:  Ondřej Čihák, převzato z Český rozhlas, pořad Šalom alejchem

pátek 3. března 2017

Svátek Pesach a víno

Svátek Pesach, nebo také Svátek nekvašených chlebů, kdy si Židé připomínají vysvobození z egyptského otroctví, trvá od 15. do 22. dne měsíce Nisanu židovského kalendáře. V občanském kalendáři v Česku letos připadá Pesach na 11. až 17. (18.) dubna, předvečer Pesachu pak na 10. dubna. Etymologie jména tohoto důležitého svátku není jasná, dost možná souvisí s desátou egyptskou ranou, tedy pobitím prvorozených. Slovo „pasach“ v Exodu zřejmě označuje situaci, kdy Bůh „překročil“ označené domy Hebrejců a ušetřil jejich prvorozené.


Izraelci tehdy opouštěli Egypt narychlo a nemohli čekat, až jim vykyne těsto na přípravu tradičních chlebových placek. Na cestu si tedy stihli připravit jen nekvašené moučné placky rozdělané ve vodě, macesy. Na památku Exodu se během oslav Pesachu nejí kvašené potraviny (chamec) z pěti základních druhů obilí a nepijí nápoje z obilovin připravené, kupříkladu pivo. Chamec se během svátku nemá doma ani vyskytovat, tradiční rodiny se tedy v předvečer Pesachu při velkém úklidu kvašených věcí zbavují.


K sederové pesachové večeři patří zroa, kost se zbytky masa, která má připomínat obětního beránka. Také vařené vejce, smuteční jídlo odkazující na zničení Chrámu. Hořké byliny na talíři připomínají těžké egyptské otroctví. Charoset, sladká hmota z datlí, ořechů, jablek, skořice a červeného vína pak napodobuje maltu a v Egyptě prolitou krev. Také zelenina odkazuje k otroctví a práci s půdou. Konečně miska slané vody symbolizuje slzy a vody Rákosového (Rudého) moře. První dva a poslední dva dny svátku Pesach lidé nepracují.

I když je víno rovněž produktem fermentace, zákaz požívání kvašených produktů se ho netýká. Pije se víno vhodné pro Pesach, což znamená, že se na jeho výrobu dbalo velmi přísně. Dnes je prakticky veškeré izraelské košer víno zároveň vhodné pro Pesach. Během hostiny, pesachového sederu, se pijí hned čtyři sklenice vína. Připomínají čtyři výrazy pro osvobození z otroctví – vyvedl jsem vás; zachránil ze služby; vykoupil; vzal si vás za národ. Pro počet čtyř sklenic existují i další vysvětlení. Na stole by také neměla chybět prázdná sklenice pro proroka Eliáše, kdyby se náhodou objevil.

Užijte si košer a šťastný Pesach!



Slovníček pojmů

Košer (kosher, kašr)
Obecně znamená "vhodné" jídlo či nápoje, připravené v souladu se židovskými předpisy. Při výrobě vína lze používat jen produkty certifikované rabinátem, nesmí být použity vedlejší živočišné produkty (želatina, kasein, vyzí klih). Na praktické přípravě košer vína se mohou během celého procesu výroby od vylisování hroznů až po otevření a rozlévání podílet jen zbožní židovští muži. Pokud s vínem manipuluje někdo jiný, přestane být víno ve smyslu náboženských předpisů košer – to v případě, že jde o víno nepasterizované (lo mevušal, not mevushal). Tato pravidla jsou univerzální, v Izraeli pak musí vinaři navíc dodržovat ještě další, která byla ustanovena už v biblických dobách. Jde o orla, šmita, kilaj hakerem a terumot ve máserot.

Košer pro pesach (kosher for passover)
Označení pro košer víno vhodné i pro použití během oslav židovského svátku pesach. Nepřišlo do styku s obilím, chlebem nebo produkty vyrobenými z kynutého těsta. Na jeho přípravu se dbá velmi přísně, přísněji snad už jen na kategorii "kosher le mehadrin". Vína vhodná pro pesach mohou být jak nepasterizovaná, tak pasterizovaná. Vzhledem k tomu, že je dnes výroba vína prováděna ve vinařstvích pod přísnou náboženskou kontrolou a oddělena od výroby potravin, je už většina košer vín rovnou certifikována jako košer pro pesach a ve větších vinařstvích i jako košer mehadrin.

Orla (orlah)
Jedním z předpokladů výroby košer vína ve Svaté zemi je, že první tři roky od výsadby révy se její hrozny nesmějí k produkci vína používat. Z toho důvodu jsou odstraňována poupata, aby se zamezilo tvorbě hroznů. Víno se vyrábí až od čtvrtého roku. V Evropě má tento postup určitou obdobu v tzv. panenské sklizni.

Šmita (shmittah)
Předpis, podle kterého by měla být pole i vinice každý sedmý (šabatový) rok židovského kalendáře (naposledy rok 5775, 2015) ponechána ladem a odpočívat. Pro moderní izraelské košer vinaře je tento předpis problematický a pravidlo bývá obcházeno (heter mechira). Vinici lze například pronajmout symbolicky lidem z nežidovské komunity. Že je víno vyrobeno v šabatovém roce musí být uvedeno na etiketě a kašrut autority nejortodoxnějších směrů neudělí vínu z takové sklizně povolení ke konzumaci pro své věřící.

Terumot a máserot (terumot ve ma'aserot)
Symbolický obřad, při kterém se 1% vína vyrobeného ve vinařství vylévá. Jde o památku na desátek, který byl kdysi vinaři placen Chrámu. Tyto dva zákony spolu s předpisem "šmita" mají symbolizovat převahu spirituality nad materialismem.

Kilaj hakerem (kilai ha-kerem)
Zákaz míšení druhů. V Izraeli je zakázáno pěstování zeleniny, obilovin a luštěnin mezi révou, pokud má být réva používána k výrobě košer vína.

Mevušal (mevushal)
Pasterizované košer víno. Jeho výroba před pasterizací nijak nevybočuje ze základních předpisů. Otevřít a rozlévat jej ovšem mohou i lidé, kteří nejsou praktikující Židé, aniž by tím přestalo být z náboženského hlediska košer. V dobách Chrámu bylo víno jednou z obětin na oltáři. Židé svůj produkt střežili, aby jej příslušníci jiných náboženství neužívali jako oběť i pro své bohy, což by v očích Židů bylo modlářství. "Vařené víno" naproti tomu nesmělo být dáváno na oltář a tak nebylo ani zahrnuto do zákazu manipulace ze strany nežidovských obyvatel.

Kiduš (kiddush, víno pro kiduš)
Sladká košer vína, Židy jsou používána především o některých židovských svátcích a obřadech (kiduš – páteční požehnání nad vínem). Tato vína trochu kazí pověst ostatním košer vínům, protože jsou s nimi ztotožňována. Byla u nich vždy podstatnější nízká cena a náboženská certifikace než kvalita. Přestože se jejich kvalita postupem času mimořádně zlepšila, jejich produkce v Izraeli klesá – zbožné rodiny dnes raději kupují dětem košer hroznový džus a pro sebe sušší stolní víno. Ve světě ale dnes izraelský kiduš nabízí milovníkům sladkých vín kvalitu za velmi přijatelnou cenu.

Závěrečná poznámka: v židovském světě jsou košer vína nutností. Není žádný technický důvod, proč by měla být košer vína podřadnější než ta, která košer nejsou. Naopak vysoký hygienický standard i používání vybraných přípravků slibuje zejména v podmínkách Izraele produkci mimořádně kvalitních vín. Pokud není použit k čiření vaječný bílek, jsou košer vína rovněž vegetariánská a veganská. Pro zbožné Židy představují izraelská košer vína největší a nejkvalitnější škálu košer vín na světě, pro zbytek světa představuje izraelská vinařská produkce mimořádnou a oceňovanou vysokou kvalitu z východního Středomoří a je druhořadé, zda jsou vína košer či nikoliv. Konečně ne všechna izraelská vinařství mají košer certifikát.