čtvrtek 13. dubna 2017

Končí Dny izraelské kultury



Dnešním dnem končí Dny izraelské kultury... mohli jste navštívit několik zajímavých filmů, besed a promítání v Městském kině, Vlastivědném muzeu a v aule gymnázia, shlédnout výstavu v chodbě knihovny, ochutnat izraelské jídlo i víno na degustacích, zúčastnit se procházky po Slaném s židovskou tématikou, vyzkoušet si Krav Maga a Kapap, poslechnout veselou kapelu Trombenik i vážnou hudbu v kapli muzea....

Doufáme, že se Vám program líbil a našli jste si čas navštívit alespoň něco z této bohaté nabídky. Více fotografií z akcí naleznete zde.


Výstava fotografií na schodišti MěÚ Slaný potrvá ještě až do léta, tedy neváhejte se zastavit, pokud jste tak již neučinili.

Sobota 8. dubna 2017 / S doc. Hřebíkem o židovských posvátných knihách v Bibli

V sobotu 8. dubna se uskutečnilo v bývalém salonku hotelu Grand další setkání Slánské akademie volného času, které bylo též součástí právě probíhajících Dnů izraelské kultury ve Slaném. V předvelikonočním čase jsme měli možnost vyslechnout duchovně laděnou přednášku „Židovská svatá Písma v křesťanské Bibli“ z úst biblisty Doc. ThLic. Josef Hřebík, Th.D., S.S.L. (KTF UK Praha), který se podílí na nejnovějším katolickém překladu Písma svatého (kniha Pentateuch) do českého jazyka. Ve své přednášce tedy prezentoval pohled katolické biblistiky na židovská posvátná písma, které křesťané souhrnně nazývají Starý zákon.Nejprve se věnoval otázce kánonů. Ještě v době Kristově netvoří hebrejské posvátné spisy jednotný soubor (kánon). V průběhu 2 a 3. století dochází k vytvoření dvou kánonů, které se od sebe liší uspořádáním. Židovský (palestinský) kánon zvaný Tenak (Tanach), který tvoří Tóra (5 knih Mojžšíšových), Proroci přední (kam patří také knihy Samuelovy a Královské) a zadní (Izaiáš, Jeremiáš a další) a Spisy, kam se řadí také 5 svátečních svitků nazývaných Megilot (např. kniha Ester), je řazen prostorově. Křesťanský kánon, jenž se dělí na knihy dějepisné (mimo jiné Pentateuch), naučné (např. Job) a prorocké (např. Daniel), má řazení časové. U některých církví (např. jako je katolická) obsahuje Starý zákon také knihy deuterokanonické (Tobiáš, Sírachovec atd.). Ten vychází ze širšího alexandrijského kánonu vzniklého na podkladě překladu hebrejských písem do řečtiny tzv. Septuaginty. Jeho katolická podoba je potom dána překladem Bible do latiny tzv. Vulgatou. Poté Starý zákon představil ze tří hledisek: Historické, tady uvedl období nemonarchické, monarchické a postmonarchické. Následoval pohled literární a na závěr teologický.
Po přestávce se rozhovořil o dvou tématech – historicita Starého Zákona a násilí v něm obsažené – které jsou často jako dotazy kladeny posluchači jeho přednášek. (Pavel Zděnovec)

Obrazová galerie ze setkání zde